Tf: Svět zkázy - Kapitola 1.

Vesmírná loď, rozrážejíc prach a drobné meteority, se nadsvětelnou rychlostí blížila k Cybertronu. Femme sedící uvnitř pevně svírala kormidlo a soustředěně studovala digimapu po své pravici.

Měla za sebou dlouhou cestu vesmírem, kterým už od dob Velké války stíhala svého zapřísáhlého nepřítele. Před několika stovkami vornů ho ale ztratila a od té doby až do teď jen bezcílně bloudila galaxiemi, zklamaná a naštvaná svou vlastní neschopností. Nyní, když tyto pocity částečně vystřídala lhostejnost a smutek, se vracela domů.

Věděla, že Cybertron se od Války změnil. Už nebyli Autoboti a Decepticoni. Nyní byl každý sám za sebe ve světě zmítajícím se v chaosu. Přesto však se tam chtěla vrátit.

K dosažení její domovské planety jí už zbývalo jen několik set světelných let bez význačnějších překážek. Tairessa tedy loď nastavila na autopilota a po dlouhé době si dovolila přepnout do úsporného režimu.

****

Tairessa přistála během noci u opušrěné autobotí základny a kasáren, kde doufala, že si jejího návratu nikdo nevšimne.

Svoji loď zaparkovala do jednoho z prázdných hangárů, rozsvítila reflektory zabudované v optikách a vydala se na průzkum základny, nejdříve tam, kde tušila, že bude hlavní velitelství.

V prostorném komplexu nebylo pro nezasvěcené jedince a navíc za tmy těžké se ztratit, přesto Tairessa našla cestu k velitelství poměrně rychle. Po motání se úzkými uličkami mezi jednotlivými budovami, konečně dospěla ke svému cíli. Potichu přešla k hlavní bráně budovy a chvilku zápasila se zámkem na přístupový kód. Naštěstí pro ni během Války bývala autobotím špionem a dostávat se přes různé kódy a šifry pro ni tedy nebyl problém.

Když rozklíčovala první kód a v přízemí hlavní budovy odřízla od přístupu energie bezpečnostní systém celé budovy, který se jinak dal vypnout pouze z kontrolní místnosti, kam se nyní chtěla dostat, čekalo na ni nemilé překvapení. Autoboti při svém útěku z této základny rozmístili po všech podlažích nášlapné miny schopné po spuštění usmažit Cybertroniana elektrickým proudem.

Tairessa ovšem byla schopna svými speciálně uzpůsobenými senzory miny aspoň přibližně zaměřit. Pomalým krokem se plížila dlouhou chodbou ke schodišti a přemýšlela, jak se jich zbavit. Napadlo ji, že by snad šly zneškodnit nějakou určitou frekvencí.

Po čase, který jí připadal jako věčnost, se Tairessa konečně dostala do kontrolní místnosti. Zapnula počítač a asi deset kliků přepínala mezi jednotlivými frekvencemi, než se jí podařilo najít tu správnou, jež veškeré miny deaktivovala. Potom vyhledala mapu celého komplexu, kterou si stáhla na svůj paměťový disk, a mohla ji tak optikami promítat. Na mapě Tairessu zaujalo místo pod budovou hlavního velitelství označené jako přísně tajné. Uvažovala, co by tam tak mohlo být, a rozhodnuta to zjistit se vydala zpět do přízemí, odkud se tam pravděpodobně vcházelo.

Kontrolní místnost se nacházela až v úplně nejvyšším pátém patře, femme se tedy vydala po temném schodišti zpět dolů. Nechtěla riskovat jízdu výthem, i když zneškodnila bezpečnostní systém a miny, Autoboti, jenž odtud uprchli, tam mohli zanechat ještě další nástrahy.

V přízemí chvíli optikami zářícími jako dvě baterky skenovala celý prostor, až si všimla většího poklopu v podlaze, téměř dokonale s ní splývajícího. Nad poklopem se na zdi nacházel ovládací panel, jak jinak než opět zamčený, napájený z náhradního zdroje. Tairessa k němu přistoupila a připojila svůj počítač, aby zámek rozkódoval. Dvířka panelu se během nanokliku otevřela. Femme chvíli dumala nad ovládacími tlačítky, pak jedno z nich stiskla. 

Poklop se s hlasitým vrzáním pomalu otevíral. Tairessa úlekem nadskočila a zůstala stát na místě jako přikovaná.

Pár kliků, které vyděšený femme přišly jako věčnost, se snažila uklidnit, že tu jistě nikdo není, a tudíž ji ani nikdo nemohl slyšet. Po dlouhém pobytu v tichém vesmíru si už připadala paranoidní. Jakmile znovu nabrala ztracené jistoty, se s ostražitostí přiblížila k otevřenému poklopu a nahlédla dolů.

Pod ní se nacházela prázdná místnost. Vedl do ní rezavý žebřík a naproti němu byly pouze další dveře. Jakmile Tairessa vstoupila na první příčku žebříku, celá konstrukce se za žalostného vrzání trochu nachýlila ke straně. Femme postoupila o několik dalších příček, načež raději seskočila, aby pod ní žebřík neupadl úplně.

Přistála na poškrábané podlaze pokryté železnými hoblinami, které nebyly zeshora vidět. Opatrně mezi nimi našlapovala k protějším dveřím, jejichž zámek byl taktéž napájen odděleně.

Tairessa si se zámkem počínala stejně, jako s tím u ovládacího panelu. Dveře se s tichým cvaknutím otevřely, a femme se tak naskytl pohled na několik polic obtěžkaných na každém patře mnoha krabicemi.

Femme do jedné z krabic posvítila. Spatřila spoustu střelných zbraní stejného typu. V další krabici byl uskladněn pro změnu jiný typ a ve třetí byly vrhací dýky.

Femme zmáčkla vypínač umístěný vedle dveří, aby si tuto skrýš zbraní lépe prohlédla. Celou místnost zahalila namodralá tlumená záře energonových žárovek. Tairessa si pozorně prohlédla všechny krabice. V téměř každé z nich se nacházely obyčejné zbraně za Války hojně využívané. Ovšem byly tu i účinnější a neobvyklejší kousky - například dva fůzní kanóny - uložené ve speciálních těžko zničitelných truhlách. 

Tairessa na všechny ty zbraně hleděla s ohromením. Také proto, že jí přišlo zvláštní, že tuto základnu ještě nikdo nevyraboval. Ale neměla čas se tím teď zabývat. Musela vymyslet, co bude dělat dál.

Rozhodla se si zde udělat své útočiště v tomto pro ni neznámém a nebezpečném světě.

Během noci Tairessa prozkoumala všechny budovy kasáren a skladišť. Leč neobjevila už nic moc zajímavého, jen několik desítek energonových kostek. Ve středu kasáren také našla cvičiště s reznoucím tréninkovým vybavením, které se ledabyle válelo na zemi, pravděpodobně tak zanechané ve velkém spěchu.

Když byla s prohlídkou u konce, vrátila se zpět do budovy hlavního velitelství. Tam se pokusila naladit starý přijímač na nějakou zpravodajskou frekvenci, ve snaze dozvědět se o tomto novém Cybertronu co nejvíc.

Po několika klicích se z reproduktoru ozval mechský hlas.

"...Přinášíme vám nejnovější zprávy z New Nuon City.

V několika předešlých stelárních cyklech rapidně stoupla kriminální činnost zdejších gangů.
Bylo vyrabováno mnoho obchodů.
Nevinní občané jsou bezdůvodně napadáni na ulicích dokonce i za bílého dne.
Ti, kteří někomu z gangů něco dluží jsou přepadáni ve svých domovech a okrádáni o cennosti.
Máme zprávy, že došlo i k několika únosům a záhadným zmizením nejčastěji sparklings a ještě malých younglings.

Ve městě vládne chaos. Nikdo si už není ničím jistý a všichni žijí ve strachu z toho, co bude dál."

Tairessa vypnula rádio a zlostně svraštila obočí. Situace tu byla ještě horší, než čekala.

Přemýšlela, co má podniknout dál. Pronásledování svého zapřísáhlého rivala už vzdala a chtěla se někde usadit. Leč Cybertron teď nebyl nejlepším místem k poklidnému životu v míru. Mohla se vrátit zpět do vesmíru a odletět třeba na Zemi, kde bylo několik autobotích měst postavených ještě za války, která nyní fungovala v souladu s pozemskými pravidly, a Transformeři tam žijící se měli rozhodně lépe, než ti tady na Cybertronu.

Ale Tairessa nechtěla Cybertron opustit, stále ho považovala za svůj domov. Rozhodla se tedy se zdejší situací něco dělat, byť je pomáhat potřebným. Bývala autobotí voják a smysl pro čest, spravedlnost a mír jí stále koloval v žilách.

Vyzbrojila se několika vrhacími dýkami a granátem, které připevnila ke svému opasku. Obě serva mohla transformovat do účinných blasterů a levé navíc do ostré čepele, takže vybavená byla dobře. A ve svém jet-módu stíhačky se vydala obhlédnout nejbližší město - New Nuon City.

****

Ozval se ohlušující výbuch a temnotou noci pronikla modrá záře hořících a vybuchujících energonových kostek. Několik mechů vyběhlo z bortícího se skladiště, leč dva tam zůstali uvěznění pod zříceným podpůrným trámem. 

"Jsou všichni v bezpečí?" zeptal se vedoucí skupinky, když stanuli v bezpečné vzdálenosti od skladiště, a rozhlédl se po svých pracovnících.

"Ne, pane. Skydrift a Drillrace tam zůstali," odpověděl téměř zoufale jeden z pracovníků.

"Co budeme dělat?" vyjekl další.

"Jdu pro ně," prohlásil rozhodně třetí mech a vykročil zpět ke skladišti.

"Ne!" zarazil ho vedoucí a jeho servo rychle vystřelilo proti mechovým hrudním platům. "Neblázni. Umřete tam všichni tři. Nemůžeme pro ně nic udělat..."

Skryta ve stínech, neznámá postava vyslechla jejich rozhovor. Neváhla ani nanoklik a tryskem se vydala do hořící budovy na pomoc dvěma uvězněným mechům.

Ladným skokem překonala tavicí se zbytky brány. Její tmavé brnění se v záři plamenů modře zalesklo. A dopad ukončila kotoulem.

Rozhlédla se po sutinách a snažila se mezi nimi najít Skydrifta a Drillrace. Spatřila je v zadní části budovy uvězněné pod velkým kovovým trámem. Cestu k nim jí zatarasovaly rozlehlé plameny, stravující stále další a další energon, kterého zde bylo ještě mnoho.

Ozvala se další rána. Postava sebou polekaně trhla. Další trám ležel na zemi a střecha na začátku budovy se začínala pomalu hroutit.

Musela jednat. Po jednom stále ještě stojícím sloupu vyšplhala na vodorovné trámy, aby byla co nejdál od hučících plamenů a výbuchů. Po trámech přelezla až nad dva mechy. Seskočila k nim dolů zrovna v okamžiku, kdy se zřítily další trámy z míst, kde ještě přek několika nanokliky lezla.

Trámy přistály s hlasitým zaduněním na zemi rovnou do největší koncentrace hpřících energonových kostek. Do vzduchu vyletěly desítky jisker a mířily přímo na Tairessu.

Femme se jim tak tak vyhnula. Podívala se na mechy. Jeden z nich byl v bezvědomí, zatímco druhý se zoufale snažil nadzvednout těžký trám alespoň o malý kousek, aby tak nedrtil jeho hrudní pláty.

Tairessa přistoupila k trámu a pokusila se ho u jednoho konce nadzvednout. Šlo to ztěžka, ale nakonec se jí podařilo trám zvednout dostatečně vysoko, aby se z pod něj mechové mohli vysoukat.

"Rychle! Pryč!" křikla Tairessa na mecha, jenž nebyl v bezvědomí. "A vezmi i toho druhého."

Mech jen přikývl a pomalu se vysoukával ze svého vězení. Pak se s nemalou námahou pokusil odtáhnout i toho druhého. Trvalo mu to déle, než by Tairessa uvítala a pomalu jí začaly docházet síly. Trám začal klesat zpět k zemi a mech v bezvědomí nebyl ještě z daleka venku.

S posledním vypětí všech sil femme trám znova o malý kus nadzvedla. Oba mechové byli konečně volní.

Tairessa doběhla k mechovi v bezvědomí, z jedné strany ho podepřela a namáhavě se s ním postavila. Druhý mech ho podepřel také a společně se vydali dál do budovy, kde se nacházely postranní dveře a nebylo tam tolik ohně.

Šli či se spíš vlekli mezi zbytky energonu velmi pomalu. Tairessa začínala být nervózní. Ze předu se ozývalo čím dál tím víc ran a výbuchů a střecha tam vypadala, že se každou chvíli zhroutí k zemi. 

Další rána se ozvala až nebezpečně blízko nich. Femme se ohlédla. Zřítil se další podpůrný sloup a vodorovné trámy už nemělo co držet. Jeden po druhém se začaly sypat dolů a budova se začala hroutit do sebe.

"Rychle!" vykřikla Tairessa. Vlekouce bezvědomého se oba rozeběhli k východu.

Zbývalo jim už jen pár arnů, když v tom těsně vedle nich bouchl další energon a přímo zasáhl Tairessino brnění. 

Femme vykřikla bolestí, pustila bezvědomého a klesla k zemi. Druhý mech se po ní ohlédl.

"Bež!" přikázala mu a pokusila se postavit.

Poslechl. Vyběhl ze skladiště zrovna ve chvíli, kdy se stěny i střecha zřítily.

Mech v bezvědomí se probral. 

"Co.. co se stalo?" zamumlal zmateně.

"Spadl na nás trám. Nějaká femme nám pomohla se odtamtud dostat," vysvětloval mu jeho společník, když se belhali co nejdál od budovy ke skupině ostatních zaměstnanců. "Ale obavám se že ona to nepřežila."

Jako potvrzení jeho slov se ozval další mohutný výbuch, který ozářil okolí jasným světlem. Skladiště bylo kompletně zničeno.

Celý tento výjev pozoroval, skryt ve stínech dalších budov, člen jednoho z nuonských gangů.

Na rozdíl od těch dvou pracovníků, jemu neunikla postava, která se těsně před výbuchem dostala z budovy a nyní spěchala pryč.

"Pane," promluvil do komunikátoru. "Zdá se, že máme problém."

****

Byly tomu již dva dekacykly co se Tairessa vrátila na Cybertron. Za tu dobu zachránila několik nevinných obětí ze spárů příslušníků městských gangů bez toho, aby na sebe přitahovala nechtěnou pozornost. Operovala jen v noci a se změněnou barvou laku. Přes den se tedy mohla klidně procházet ulicemi města, aniž by si jí někdo příliš všímal.

Ovšem zprávy o tajemném zachránci se šířily městem, dokonce i mimo něj, jako nkažlivá choroba. A Tairessa se tak stala předmětem mnoha hovorů.

"Kdo je tento tajemný hrdina a čemu vděčí právě naše město za jeho, respektive její přízeň, o tom jsou pouze dohady a spekulace. Víme jen, že je to femme. Bližší informace jako kde přebývá, zda je to někdo známý či neznámý, nebo třeba jen nahrávku hlasu či rozmazanou fotografii nemáme," obeznamoval reportér posluchače s nejnovějším vývojem událostí. "Je to, jako by se po naší hrdince na sklonku každé noci slehla zem.

Ale náš tým usilovně pátrá a snad se nám na tuto situaci brzy povede vrhnout trochu světla.

Každopádně rodiny zachráněných obětí jí jsou velice vděčné. Naše hrdinka je považována za zázrak a spásu města. A někteří dokonce věří, že je vyslankyní samotného Primuse, aby na Cybertronu znovu nastolila mír a pořádek..."

Tairessa zachmuřeně vypnula rádio. Nebyla nadšená z toho, jaká celebrita se z ní stávala ani jak ji reportér neustále nazýval jako 'naši hrdinku'. Stačilo jí, jaké nebezpečí představovali členové gangů a situace, do nichž se dostávala. Nepotřebovala ještě davy fanoušků pronásledujících ji na každém kroku. 

Zatím o ní nic nevěděli, ale tušila, že to se může hodně rychle změnit.